Turistický okruh začíná na náměstí Míru, které leží v samotném středu města. Dominantní budovou je secesní Dům kultury. Budova dříve sloužila jako sídlo spořitelny. Její průčelí dodnes zdobí socha Spořivosti. Nyní prostory ožívají rozmanitými kulturními a společenskými akcemi, při kterých návštěvníci mohou obdivovat původní secesní dveře, zábradlí či vitráže. Ve středové části náměstí se nachází sloup Nejsvětější trojice, který v barokním slohu vytesal místní sochař Josef Klein. Ke zhotovení díla použil pískovec a žulu. 8,8 m vysoký sloup pochází z let 1751 – 1752, v mírně nadživotní velikosti spatříte sochy sv. Václava, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Na čelní straně je ztvárněn zřejmě titulní výjev Korunovace Panny Marie. Také empírová kašna z roku 1794 je situována v samotném středu města. Je sestavena z dvoustupňového jednoduchého oválného žulového schodiště a masivní žulové mísy z jednoho kusu kamene, v níž je pískovcový obelisk se dvěma chrliči. Její autor není znám.

Rozcestník na náměstí Míru nás směruje k rybníku Hraničář po modré turistické značce, trasa vede po hlavní silnici ulicí Budišínská okolo fary a kostela sv. Václava, který je cílovým místem našeho okruhu. Pojďme tedy dál, ke kostelu se ještě vrátíme. Modrá značka nás po cca 20 minutách dovede k rybníku Hraničář, odkud budeme pokračovat rovněž po modré značce ve směru městské části Šluknova - Rožany. Zde již procházíme necelé 2 km lesní cestou. Tato trasa zároveň kopíruje trasu Naučné stezky Šluknov/Rožany. Projdeme kolem bývalého kamenolomu, kde se dříve těžila hornina granodiorit, která obsahovala krystaly živce, křemene a biotitu. Na protější straně kamenolomu jsou pozůstatky opracovávání kamenů – v zimním období z nich pozvolna vytékající voda vytváří nápadné ledopády.

Na konci této lesní cesty máme před sebou výhled na Rožany a Kapli sv. Jana Křtitele. Zatímco všechny okolní obce měly na svém území kostel nebo alespoň kapli, Rožany začaly s výstavbou vlastního svatostánku až ve 30. letech 20. století. Prostorná kaple v novorománském slohu, zasvěcená svatému Janu Křtiteli, byla dokončena roku 1936. Sloužila k pravidelným nedělním bohoslužbám nejen pro samotné Rožany, ale také pro Královku a Harrachov. V současné době je kaple ve vlastnictví Římskokatolické farnosti – děkanství Šluknov a není volně přístupná.

Poté co se pokocháme výhledem na okolní krajinu, sejdeme z louky k dalšímu rozcestníku.

Zde máme dvě možnosti:

1. Můžeme si udělat přestávku na oběd v některé z několika místních restaurací a tuto obec si prohlédnout.

Rožany - první písemná zmínka pochází z roku 1495. Dříve se v obci nacházelo mnoho bělidel a několik mlýnů, z nichž jeden se dochoval. Jedná se o pozdně barokní patrový mlýn, který byl vyhlášen kulturní památkou v roce 1958. Mlýn byl založen roku 1797 a po modernizaci v roce 1863 fungoval do roku 1945. Po odsunu původních majitelů střídavě chátral až do roku 2002, kdy noví majitelé začali s jeho kompletní rekonstrukcí. V současné době slouží jako penzion a restaurace. V Rožanech můžeme spatřit řadu další architektonických staveb – podstávkových domů, typických pro Severní Čechy a Lužice.

Podstávkový dům je typ venkovského domu, kde před zpravidla roubené přízemí předstupuje samostatná předložená konstrukce – podstávka, která vynáší staticky odděleně patro nebo střechu. Skládá se ze svislých sloupů, šikmých pásků a vodorovných rozpěr. V podstatě jde o systém pilířků a kladí se zavětrováním. Podstávka je často tvarována do oblouku. Systém vznikl v reakci na rozjíždění roubení, které hůře odolává svislému tlaku konstrukcí nad ním. Má ve většině případů hrázděné patro, severočeský typ má často i roubené patro. Základní dispozice domu je trojdílná (světnice – síň – chlév), přičemž síň a chlév jsou nejčastěji zděné. Běžné jsou i dispozice s dvěma roubenými světnicemi po obou stranách síně.

Místní přírodní zajímavostí je Javorová brána, ke které dojdete od posledního rozcestníku zhruba po pěti minutách.  Jedná se o památný strom, jehož vznik vysvětluje tato pověst: Majitel pozemku vysadil při narození každému ze svých synů javor. Po letech musel své syny poslat do 1. světové války, kde jeden z jeho synů padl. Otec ve své bolesti svázal mladé javory k sobě a po nějaké době se ze dvou kmenů vytvořila jediná rozložitá koruna symbolizující splynutí oplakaného syna se synem, do kterého vložil svou novou naději.

2. Pokračujeme v našem okruhu po modré turistické značce přes Novou Ves do další městské části Šluknova – Nového Hraběcí až k místu zvaném „Pod Rožanským vrchem“. Zde se trasa křižuje se zelenou turistickou značkou, po které se nyní vydáme.

Zelená nás po 15 minutách zavede ke Kapli Nanebevzetí Panny Marie z roku 1867, stojící u hlavní silnice na okraji Nového Hraběcí. Tuto novorománskou kapli dali postavit místní obyvatelé, peníze na její stavbu získali z veřejné sbírky, část nákladů uhradila obec. V roce 1868 byl pořízen zvon pocházející ze zvonařské dílny v hornolužické Kleinwelce (DE). Po skončení 2. světové války a následném vysídlení většiny původních obyvatel Nového Hraběcí přestala být kaple využívána. Postupně přišla o veškeré vybavení a o zvon. Kaple je v majetku města Šluknov a v současné době je po rekonstrukci.

Zelená nás od Kaple Nanebevzetí Panny Marie vede po hlavní silnici zpět do Šluknova. Projdeme kolem Pomníku obětem 1. světové války. Po 15 minutách se zelená turistická značka stačí doprava k Zeckelovu kříži…, my ale budeme pokračovat dál – rovně po hlavní silnici cca 300 m (bez turistického značení), kde nás ukazatel směruje doleva na bezbariérovou Vyhlídku Židovský vrch. Ta byla vybudována v roce 2019 na kopci zvaném Židovský vrch (373 m n. m.), nabízí bezprostřední vizuální kontakt se zástavbou a památkovou zónou Šluknova.

Z Vyhlídky Židovský vrch se vrátíme zpět na hlavní silnici, odkud nás zelené značení vede do centra Šluknova ke Kostelu sv. Václava.

Stavba kostela je na nynějším místě již asi třetí v pořadí. Původně zde byl hřbitov s kaplí zasvěcenou sv. Václavu s hrobkou Berků z Dubé. Kaple pocházela z 12. století. Roku 1634 kostel spolu s městem vyhořel, ale ještě během třicetileté války byl opět obnoven a roku 1669 vysvěcen litoměřickým biskupem. Při dalším požáru města v roce 1710 však kostel opět lehl popelem. Postaven byl i s věží znovu v roce 1711-1722, zřejmě podle plánů dvorního architekta J. L. von Hildebrandta. Objekt kostela je raně barokní, sochy v kostele jsou ve stylu vrcholného baroka od místního rodáka Franze Bienerta a Josefa Kleina, rodáka z České Kamenice. Uvnitř kostela je hlavní ozdobou oltář z konce 18. století, přičemž oltářní stůl je z původního kostela, který vyhořel v roce 1710. Další ozdobou jsou varhany postavené v letech 1937-1942 známou firmou Andreas Schuster a syn ze Žitavy. Tyto varhany jsou stavěny přímo pro kostel svatého Václava ve Šluknově. Jedná se o mistrovské dílo, které vychází z výborné akustiky chrámu. V parčíku na severní straně kostela jsou umístěny sochy tří českých světců, které byly původně umístěny na frekventovaných místech ve městě, kde trpěly vlivem škodlivin a otřesům od automobilové dopravy. Uprostřed stojí svatý Jan Nepomucký a po stranách jsou sochy svatého Vojtěcha a svatého Prokopa. V zahrádce před farou z roku 1842 je umístěna socha patrona kostela svatého Václava. Kostel vlastní Římskokatolická farnost – arciděkanství Šluknov, od roku 1966 je veden jako kulturní památka a bohoslužby se v něm konají pravidelně.

Od kostela dojdeme zpět na náměstí Míru, kde náš okruh končí a krokoměr nám ukazuje 6,5 km.